Rodina sedící před chrámem

Mormoni a polygamie je velmi složité téma. Je těžké porozumět tom proč mormoni polygamii praktikovali, ale pokud upřimně hledáme odpověď, můžeme ji nalézt.

Nejdříve vás upozorním na to, že, kvůli citlivosti tématu bude tento příspěvek asi trochu delší než obvykle. Přečtěte si ho, ale prosím až do konce. Pokud si ale chcete přečíst kratší článek o tom, proč mormoni praktikovali polygamii, navštivte tuto stránku.

S manželkou jsme se už nějakou dobu vyhýbali oddílu 132 v knize Nauky a smluv. Většina lidí s ním má, po povrchním přečtení, problém…ale to, co moje manželka zjistila poté, co tento oddíl studovala dva týdny, mě ohromilo. Modlila se k Bohu a analyzovala každý verš jednotlivě. Před tím, než jsem na toto téma cokoli napsal, jsem chtěl znát její pocity a co si o tom myslí.

Před několika týdny, jako reakci na komentář médií o Josephu Smithovi a polygamii, jsem napsal článek nazvaný „Je na čase přestat nesnášet Mormony kvůli polygamii“. Byla to spíše moje reakce na situaci. Tento článek, je ale výsledkem studia a přemítání, a má za úkol dodat klid těm, kteří mají s tímto tématem problém.

Zatímco manželka prováděla výzkum, já jsem přátelům a zběhlým členům Církve (mnohé z nich bych nazval učenci) pokládal jednu otázku. „Věříte, že polygamie je celestiální zákon, který bude požadován v celestiálním království?“ Odpověď zněla většinou „ano“.

Moje okamžitá reakce a zároveň otázka zněla: „Dobře, a kdo tě to učil?“

Po čemž následoval zmatený pohled a „no… vlastně… ani nevím.  Tohle jsem prostě vždycky slyšel.“

„A kde jsi to slyšel?“ Zeptal jsem se.

„No… nevím. To je dobrá otázka.“

Snažil jsem se přijít na to, kde, jak a proč mě učili, že mnohoženství je věčná Celestiální zásada. Vůbec si nemůžu vzpomenout, proč si to myslím. Je to jen mormonský folklór nebo něco, co někdo vyvodil z Nauky a smluv nebo z jiných materiálů? Hodně mormonů odpoví stejně, že někde slyšeli, že plurální manželství je věčná zásada. Ale já se ptám, kde to slyšeli? Kdo to učil? A proč tomu tolik mormonů věří?

Možná je na čase, abychom tomu Nevěřili.

Pochopit proč mormoni praktikovali polygamii je pro spoustu členů Církve důležité. Obzvláště těžké, to celá léta bylo pro ženy, což je pochopitelné. Valerie Cassler Hudsonová jednou napsala, že „žádná žena, která se kdy trápila myšlenkou na polygamii, není spokojená, dokud její obavy, nebyly alespoň vyslyšeny.  Žádná žena, která se kdy trápila myšlenkou na polygamii, se nemůže snažit dosáhnout celestiálního království, pokud necítí, že to království je místem, ve kterém by vůbec chtěla žít.“ (Women in Eternity, Women of Zion.)

 

ˇˇZena hledící do mobilu

 

Je dostatečně bolestivé na to myslet ve smrtelnosti,… ale myslet si, že to přetrvá i na věčnost může být pro někoho zničující. Tuto skutečnost bychom si měli přiznat a mluvit o ní.

První, co si musíme ujasnit, je to, že když slyšíte v médiích nebo i od ostatních členů něco o polygamii, pamatujte na to, že oni možná ani nevědí, o čem mluví. Hele! Ani já možná nevím, o čem mluvím. Existují příběhy, vysvětlení a názory tolika lidí, že je těžké pochopit, co se vlastně dělo… a proč se to dělo.

Tomuhle věřím já: Plurální manželství NENÍ celestiální zákon a NENÍ vyžadováno v celestiálním království. Je to dočasný, světský zákon, který byl dán jako výjimka z duchovního zákona monogamie. Mám pocit, že v písmech je to potvrzené.

Pán v Knize Mormonově polygamii odsuzuje. Je v ní několik chlápků, kteří, když se snažili mít více manželek, se vymlouvali na Davida a Šalamouna.

„neboť se snaží omluviti sám sebe v páchání smilstva tím, co bylo napsáno o Davidovi a Šalomounovi, jeho synovi.

Vizte, David a Šalomoun vpravdě měli mnoho manželek a souložnic, což bylo ohavné přede mnou, praví Pán.“ (Jákob 2:23-24)

Pán řekl, že mít mnoho manželek bylo „ohavné“ v Jeho očích… a přesto se v Bibli píše, že Davidovi byl k tomu oprávněn, když s ním Pán mluvil skrze proroka Nátana.

Dal jsem ti dům tvého pána. I ženy svého pána jsi dostal do klína. Dal jsem ti dům Izraele a Judy. A kdyby ti to bylo málo, přidal bych ti ještě mnohem víc!“ (2. Samuelova 12:8)

Bůh v Davidově době polygamii neodsuzoval… schvaloval ji. David si zavařil jen tím, že chtěl Uriášovu manželku a pak ho nechal zabít, aby ututlal dítě, které Batšeba nosila.

V 1. Královské 15:5 se píše, že

„David totiž dělal, co je v Hospodinových očích správné, a po celý svůj život se neodchýlil od žádného přikázání – kromě onoho případu s Uriášem Chetejským.“ [Bible 21. století – pozn. Překladatele]

Polygamie byla „v Hospodinových očích [správná]“ (1. 1. Královská 15:5) a zároveň ohavná. Jákob 2:30

Na první pohled to vypadá jako jasné protiřečení mezi Biblí a Knihou Mormonovou,… ale musíme se sami sebe zeptat, jestli neexistují další případy toho, kdy Bůh přikazuje nebo dovoluje lidem, aby udělali něco, co je „ohavné“, ale zároveň v tu chvíli přijatelné nebo nezbytné.

Po pozorném studiu Nauky a smluv 132, pro mě polygamie, začala být už ne tolik o sexu, ale o oběti. Tato zásada ve skutečnosti vyžaduje tu největší psychickou oběť. Pro ty, kteří měli podle této zásady žít… byla tato oběť horší než smrt. Tato psychická oběť předčí cokoli, co mohli fyzicky vytrpět.

Dobří muži to nesnášeli. (Ano… je to tak)

Ženy to nesnášely. (Samozřejmě, že ne)

Joseph Smith to nesnášel a snažil se od toho utéct (sám to několikrát řekl). Pak ostatním řekl, že to bude ta nejtěžší věc, které budou Svatí kdy čelit.

V celých písmech je to přirovnáno jen k jednomu druhu oběti. K Abrahamově oběti. Proč?

Většina z nás o Abrahamově oběti už slyšela, ale jen málo z nás rozumí tomu, co to vlastně znamená. Netušil jsem, jak důležité je rozumět této nauce, aby šlo pochopit plurální manželství.

Abrahamova oběť má několik specifických vlastností, které ji odlišují od všech ostatních obětí.

Z nějakého důvodu, Bůh občas požaduje, aby lidé byli neposlušní anebo jednali proti základnímu přikázání, které bylo dáno. Například, základním přikázáním, které celá léta pomáhalo lidem a národům, je přikázání „nezabiješ“. „Nezabiješ“ je přikázání, jehož dodržování má v tomto životě přinést štěstí. Ale občas se stalo, že Bůh požadoval, aby lidé tento zákon porušili a řídili se dočasným zákonem, který byl výjimkou z původního zákona.

Vzpomeňte si, jak Bůh přikázal Izraeli, aby pronásledoval Amalekity a „vyhlaďte jako proklaté. Nešetři je; pobij muže i ženy, děti i nemluvňata, skot i brav, velbloudy i osly!“ Dokážete si představit, jak se asi Izraelité cítili, když je celý život učili, že nemají zabíjet?

Nedokážu si představit, jak se asi musel cítit Nefi, když mu bylo přikázáno, aby zabil Labana. Nefi řekl: „ Nikdy v životě jsem neprolil krev člověka. A zdráhal jsem se a přál jsem si, abych ho nemusel zabíti.“ Celý jeho spravedlivý život byl vyhozen z rovnováhy, když se měl rozhodnout, že poruší přikázání, o kterém věděl, že je správné a dobré. Zdráhal se.

A pak je tu Abraham.

Jen se zamyslete nad tím, co měl Abraham udělat svému synu Izákovi. Bylo mu přikázáno, aby svého a Sářina jediného syna odvedl a chladnokrevně ho obětoval. Jen si představte, jak se mu muselo sevřít srdce, když obdržel toto přikázání. Celá léta na něj čekali a teď musí podstoupit tuto, zdánlivě zbytečnou, cestu na horu Moria. Abraham věděl, že jedním z nejvážnějších přikázání je, „nezabiješ“… ale i tak vzal nůž na radost svého života.

 

Abraham jde s Izakem na kopec

 

Bůh po těchto lidech chtěl, aby se řídili výjimečným zákonem, který platil jen krátkodobě, aby tak dosáhl záměrů, o kterých oni v tu chvíli ještě nevěděli. To je ta nejhorší duchovní zkouška, jakou lze zažít. Základní přikázání přináší štěstí a dočasné přikázání přináší dočasné utrpení.

Věřím, že polygamie je jedním z těch výjimečných přikázání daná mužům a ženám v různých dobách a za různými účely. Pán Jákobovi řekl, že zavede plurální manželství z jednoho důvodu.

„Neboť, budu-li chtíti, praví Pán zástupů, vzbuditi sobě símě, přikáži lidu svému; jinak bude poslouchati tyto věci.“ Jákob 2:30

Z předchozích veršů a z tohoto posledního je jasné,… že základním zákonem je monogamie. Monogamie není nikde v písmech omezována… ale polygamie, pokud Bůh nechce „vzbuditi“ spravedlivé símě, aby naplnil své záměry, omezována je.

A pak narazíme na oddíl 132, kde Pán zajímavě porovnává Abrahamovu ochotu obětovat Izáka s jeho ochotou vstoupit do plurálního manželství. Ve verši 34 čteme, že Bůh Abrahamovi přikázal, aby uzavřel plurální manželství. Vypadá to, že Abrahamovi bylo toto přikázáno, aby vzbudil símě. Sára dala Hagar Abrahamovi… Sára se podřídila zákonu, který byl dán Abrahamovi. V tom případě,… Sára sama přetrpěla Abrahamovu oběť. Ve verši 36 Pán přímo srovnává to, jak po Abrahamovi požadoval, aby obětoval Izáka s tím, jak po něm chtěl, aby žil v plurálním manželství. A v obou případech Pán říká, že mu „bylo… počítáno k spravedlivosti“ to, že byl ochoten se odvrátit od všeobecného zákona, aby mohl dodržet výjimečný zákon tak, jako mu to Pán přikázal.

Abraham, Sára a Hagar neměli z tohoto výjimečného zákona, vytvořit plurální rodinu, radost. To je z Bible jasné. To byla první velká zkouška, ve které měl Abraham dokázat, že je ochoten udělat cokoli, co mu Pán přikáže. Abraham se nechtěl oženit s Hagar a nechtěl s ní mít dítě, kdyby jo, tak by to udělal už dávno. Chtěl být ženatý se Sárou a s ní chtěl mít dítě, ale Pán to odkládal, aby vyzkoušel jejich víru a naučil je o oběti. Za svou poslušnost byli odměněni zázrakem v podobě Izáka.

Naneštěstí jejich zkouškám nebyl ještě konec. Abraham měl znovu porušit všeobecný zákon, aby mohl dodržet ten výjimečný. Pán mu řekl, aby vzal svého syna Izáka k hoře Moria, svázal ho a obětoval. To je vtip, že jo?!

Abraham zašel až tak daleko, že pozvedl nůž… a v tu chvíli Pán umožnil záchranu. Místo Izáka je obětován beránek a Abraham je zase šťastný.

Vraťme se zpět do oddílu 132, ve verši 50… Pán řekl Josephu Smithovi, že viděl „oběti [jeho] v poslušnosti toho, co [mu] řekl“ ohledně plurálního manželství. „Tudíž“ praví Pán, „a já učiním cestu pro únik tvůj, jako jsem přijal Abrahamovo obětování syna jeho Izáka.“

Proč pán použil slovo „únik“? To znamená, že oběť požadovaná po Josephu Smithovi brzy skončí.

A teď přijde ta část, kvůli které si lidé mohou myslet, že jsem blázen, když něčemu takovému věřím. Většinu lidí by ani nenapadlo si myslet, že by chlap považoval za oběť to, že si má vzít víc manželek,… ale dobrý muž, který miluje svou manželku… pro něj by to opravdu oběť byla.

Pokud Pán nazývá plurální manželství „Abrahamovou obětí“, pak přinese útěchu někomu, kdo tak musí žít, vědomí, že konečná vlastnost Abrahamovi oběti je osvobození… nebo, jak řekl Pán, „únik“.

Pokud je plurální manželství bolestivou obětí pro všechny zúčastněné, proč by Pán chtěl, aby to pokračovalo v Celestiálním království? Proč by tak silně zatracoval praktikování plurálního manželství, nazýval to ohavností, pokud by bylo celestiálním zákonem? Protože podle těchto písem, té „oběti“ je učiněn konec a do Abrahamova života se může vrátit štěstí.

Nikde v písmech nevidím, že by se Pán odkazoval na požadavek polygamie v příštím životě. Vidím, že až na případy, kdy potřeboval vzbudit pokolení pro své vlastní účely skrze oběť a odvrácení se od všeobecného zákona monogamie, Pán polygamii v tomto životě odsuzuje.

Příliš mnoho lidí věří tomu, že oddíl 132 je o polygamii a chybně spojují první část o nové věčné smlouvě s plurálním manželstvím, když se ve skutečnosti o plurálním manželství až do druhé poloviny zjevení nemluví. Věřím, že věčné manželství (monogamie) je to, co je vyžadováno v celestiálním království, ne plurální manželství.

Ale, asi teď myslíte na všechny ty lidi, kteří se nechávají zpečetit, že?

Všechny důvody pro polygamii v nebi, které někdo může přednést, jsou pouhé dohady. Neexistuje nauka, která by tvrdila, že v nebi bude více žen, nebo že není dostatek času na to, aby se rodily děti. Žádná nauka. Ve skutečnosti nemá většina důvodů logiku.

Bůh Josephu Smithovi slíbil „únik“ od tohoto výjimečného zákona, takže proč, by měl být vyžadován v nebi?

Proč si to členové Církve stále myslí, je pro mě záhadou. Já jsem vlastně vděčný za veškerý zájem médií, protože nás to se ženou donutilo k tomu, abychom tuto zásadu pozorně a s modlitbou prostudovali.

Myslím, že si lidé snaží najít všechny možné důvody, proč by v nebi museli žít v polygamii, aniž by si uvědomili, že to ani nemusí být po nás požadováno. Že to byla pouhá výjimka z Celestiálního zákona monogamie, ve které se muž a žena těší na to, že budou spolu a pouze spolu na věčnosti.

Ale, co když byl muž připečetěn k více než jedné manželce? Proč byli Joseph Smith a několik dalších mužů zpečetěni s tak velkým množstvím žen, včetně 14ti letých dívek?

Některá z oněch prvních pečetění a manželství byla vykonána proto, aby se rodinné vztahy uchovaly na věčnost, a nefiguroval v nich sex, další manželství pak měla za cíl „vzbuditi spravedlivé pokolení“. Já věřím, že právě probouzení té spravedlivé generace, bylo pro muže a ženy onou Abrahamovou zkouškou. Muselo to pro muže a hlavně ženy být neskutečně těžké. Chápu, proč ti, kteří byli touto zásadou ovlivněni, na ni reagovali tak tvrdě.

Sám Joseph Smith prostě řekl, „Neodsuzuji nikoho, kdo mé historii nevěří. Kdybych nezažil, to co jsem zažil… sám bych tomu nemohl uvěřit.

V oněch brzkých dnech… se Církev stále ještě snažila pochopit pečetění. Znovuzřízení zabralo nějaký čas a bylo těžké ho pochopit. Mnohá pečetění byla vykonána v zastoupení. Lidé se nechávali připečetit ke generálním autoritám, aby si zajistili oslavení. Občas se stalo, že se vdovy, jejichž manželé zemřeli před tím, než přijali evangelium, nechali připečetit ke generální autoritě a zemřelého manžela pak nechali ke stejné autoritě připečetit jako dítě, aby měly jistotu, že zůstane v rodině.“ (The Law of Adoption, Gordon Irving, BYU Studies 14 no. 3)

Vallerie Cassler Hudsonová řekla:

Mnohé ženy se staly plurálními manželkami kvůli milnému domnění, že nemohou být zpečetěny se svými zesnulými manžely a nemohou dosáhnout oslavení, pokud nebudou k někomu připečetěny v manželství.  Například ženy, které Josepha Smitha ani nepotkaly, když žil, k němu byly po jeho smrti připečetěny; jedna žena dokonce nechala svou matku, která umírala, zpečetit se svým vlastním (dceřiným) manželem, aby matka mohla obdržet oslavení.  Wilford Woodruf k sobě jako manželky nechal připečetit více než 400 svých ženských předků.

Tyto praktiky naznačují, že zúčastněné strany spíše chápaly to, že daný muž působí spíše jen jako prostředek k tomu, aby žena mohla projít obřadem, a tak získat oslavení, než, že k němu byly plnohodnotně připečetěny na věčnost.  Jaký může mít například význam to, že jste zpečetěn se ženou, která je mrtvá a kterou jste ani v životě neviděli, která se k tomu nemůže nijak vyjádřit a která je navíc jednou z vašich pra-pra-prababiček?  Nebo to, že k sobě máte jako manželku připečetěnou vlastní tchýni?  Nebo v případě ženy, že se necháte připečetit k mrtvému muži, kterého jste nikdy nepotkala a jehož názor nemůžete znát? Tato manželství dávají největší smysl jako zástupná manželství. Ve skutečnosti, když president Wilford Woodruff v roce 1894 oznámil, že ženy mohou být zpečetěny se svými zesnulými manželi (a děti se zesnulými rodiči), i když nebyli před smrtí pokřtěni, tisíce pečetění bylo přeneseno, aby se urovnaly rodinné linie.

Hudson také poukazuje na to, že podle církevní příručky to vypadá, že existuje nauka „přenosnosti“.

Když muž a žena uzavřou sňatek v chámu na čas a celou věčnost a pak se rozejdou, děti připadnou k tomu rodiči, který dodržel smlouvy a je omluven.  Pokud ani jeden z nich nedodržel smlouvy, děti mohou být odebrány a přidány k někomu jinému, a to na základě toho, že se narodili ve smlouvě.  Dítě, které se narodilo ve smlouvě, již není znovu pečetěno, ale na základě nezadatelného práva může být přeneseno. (Questions Frequently Asked About the Temple and the Endowment (Salt Lake City: The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, 1981), 10

To se nejspíše stalo se všemi těmito pečetěními. Cílem Nebeského Otce je, aby každý muž a žena od Adama… až po posledního muže nebo ženu, byl zpečetěn s Bohem. To nejdůležitější pečetění je pečetění k Bohu. Když už je žena jednou připečetěna k Bohu skrze novou a věčnou smlouvu, pak ten obřad může být převeden na muže, kterého si vybere a který je hoden kněžství.  Dává to smysl. Pokud nechce být v polygamním vztahu… pak tam bude někdo, kdo s ní vstoupí do monogamního vztahu a ona bude šťastná. Jak jinak by to mohlo být?

Někdo může říct, že v nebi bude všechno jinak a polygamie nebude takový problém. To je možná pravda, ale jestliže „totéž společenství, které existuje mezi námi zde, bude existovati mezi námi tam“ (NaS 130:2), pak mnoho Svatých v tomto výjimečném zákoně žít chtít nebude.

Netvrdím, že polygamie nemůže v Celestiálním království existovat. Jen říkám, že nevěřím tomu, že je v celestiálním království požadována. Nevěřím, že je to standard Celestiálního království, nebo že to oslaveným bytostem bude přikázáno. Ve všem, co jsem četl v písmech a z učení proroků a generálních autorit chápu, že pokud jeden muž a jedna žena vstoupí do nové a věčné smlouvy manželství, pak mají možnost získat oslavení. Nikde se nepíše, že si musím vzít další ženu, abych mohl získat oslavení. Věřím, že manžel a manželka mohou v poklidu, pokud to tak preferují, žít v přijatelném a dovoleném věčném zákonu monogamie.

To mi dodává pocit klidu. Dává to pokoj mé manželce. A já doufám, že to dodá pokoj i vám.

To, co jsem napsal, je můj názor. Není to oficiální nauka… a nemluvím za Církev. Mám Církev rád a jsem za ni vděčný. Tímto článkem jsem chtěl jen pomoci těm, kteří mají s tímto tématem problém, aby mohli prozkoumat i jiné úhly pohledu, než se nad tím začnou rozčilovat.

Jsem si jistý, že někdo někde najde nějaký citát, aby dokázal, že nemám pravdu. A to je v pořádku! Jak jsem řekl, můžu se mýlit. Jsem na tom stejně jako vy. Hledám poznání. Chci růst. Rád zkoumám různé úhly pohledu a dělá mi radost, když můžu popřemýšlet nad dalším poznatkem, i když může protiřečit tomu, v co věřím. Neznám všechny možné citáty, které na toto téma jsou. Ale vím, že díky svému nedávnému studiu jsem našel pokoj, a zdá se, že mé poznatky souhlasí s písmy.

Oficiální prohlášení Církve na toto téma naleznete na https://www.lds.org/topics/plural-marriage-and-families-in-early-utah?lang=eng and https://www.lds.org/topics/plural-marriage-in-kirtland-and-nauvoo?lang=eng and https://www.lds.org/topics/plural-marriage-in-the-church-of-jesus-christ-of-latter-day-saints?lang=eng. [Texty jsou v angličtině – poznámka překladatele]Také si přečtěte Women in Eternity, Women of Zion od Almy Don Sorensenové a Valerie Hudson Casslerové.V této knize je jedno z nejlepších vysvětlení, které jsem kdy na toto téma viděl, a díky němu jsme si spojili polygamii s Abrahamovou obětí. To pro nás bylo skrytým pokladem.

Celým srdcem věřím tomu, že polygamie byla pouze dočasnou výjimkou ve věčném zákonu monogamie. Že to tak bylo ve Starém zákoně a stejně tak i v brzkých dobách Církve. Že to byla oběť pro všechny zúčastněné, a že stejně jako při Abrahamově oběti, i oni budou mít možnost úniku, pokud si to budou přát.

 

Další myšlenky, které můžeme vzít v úvahu, ale které do toho nemusí úplně zapadat:

  1. Něco podobného se stalo Adamovi a Evě. Bylo jim přikázáno, aby nejedli ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého, a zároveň jim bylo přikázáno, aby se množili a zaplnili zemi. Bolest, kterou cítili, když se rozhodli pojíst ovoce ze stromu, je téměř citelná. Nechtěli být neposlušní. Bylo to promyšlené rozhodnutí. Nebyla to chyba. Vědomě porušili jedno přikázání a způsobili si velkou bolest, aby mohli dodržet jiné přikázání. Porušili to přikázání, abychom my všichni mohli přijít na svět. Byla to pro ně oběť… a na konci byl „únik“. Únikem bylo to, že na zem přišel Spasitel a odvrátil následky pádu.
  2. Můžete argumentovat tím, že Kristus měl moc nad vlastním životem a mohl povolat „zástupy andělů“, aby ho zachránili, že překročil jedno přikázání, aby mohl dodržet Otcovo výjimečné přikázání obětovat svůj život. Je proti zákonu „obětovat“ sama sebe, ale protože Otec přikázal svému nevinnému synovi, aby dal svůj život,… Byl omluven a nedopustil se hříchu, když poslechl toto přikázání. Jeho „únik“ nastal třetího dne, kdy vstal z hrobu.
  3. Vždycky mě hrozně nudil rodokmen, který je v prvních kapitolách Matouše v Bibli. Ale pak mě někdo upozornil na to, že když se podíváme na Kristův rodokmen, zjistíme, že On je potomkem „domu Davidova“. Uvědomujete si, že dům Davidův byl jedním z nejvíce polygamistických „domů“ v historii. Je zajímavé, že Kristus pochází z polygamní linie.
  4. Nevím, jaký měl Joseph Smith motiv. Jak by to mohl kdokoli vědět? Jen říkám, že lidé odsuzují Josepha Smitha za stejnou věc, za kterou by měli odsuzovat i biblické proroky. Nikdo nemůže tušit, co dávní proroci zamýšleli, a přesto to vypadá, jako že je necháme dělat, co chtějí kvůli rozdílné kultuře. Co je špatné, je špatné… a co je správné, je správné, kdykoli a bez ohledu na kulturu.
  5. Pokud věříte v Bibli, pak nemůžete vyloučit Izaiášovo proroctví, ve kterém řekl: „Jednoho muže se v ten den chopí sedm žen: „Budeme jíst svůj vlastní chléb a oblékat se vlastním oděvem, jen ať se jmenujeme po tobě – pomoz nám ujít potupě!“ (Izaiáš 4:1) Co tento verš znamená pro křesťanský svět?
  6. Joseph Smith řekl: „Vždy jsem tvrdil, že žádný muž nebude mít více než jednu manželku, pokud Pán nepřikáže jinak.“ A Bruce R. McConkie řekl: „Podle Pánova zákona manželství je správné, aby muž měl jen jednu manželku, pokud Pán nedá skrze zjevení přikázání o mnohoženství v rámci nové a věčné smlouvy.“

Tyto citáty posilují tvrzení, že plurální manželství je jen výjimka ze zákona, která slouží ke vzbuzení Božího pokolení v tomto životě. V příštím životě nebude důvod rychle „vzbuditi símě“, protože nebudeme omezeni časem.

  1. Nikde není záznam o tom, že by Nebeský Otec měl v nebi více manželek.
  2. Pokud si myslíte, že polygamie je divná… vzpomeňte si na incest, který se musel dít v době, kdy Adam a Eva vychovávali svou rodinu. A zase… jestliže věříte Bibli,… pak také věříte tomu, že se to stalo.

James E. Talmage byl jedním z největších teologů Církve. Ve své knize „The Story and Philosophy of ‘Mormonism‘“ na straně 88 píše: „Svatí posledních dnů byli dlouhá léta považováni za polygamní lid. Že plurální manželství bylo praktikováno jen malou částí lidí a od doby, kdy byl tento systém zaveden, nebyl nikdy popřen. Pro Církev je charakteristické to, čemu Svatí říkají Celestiální manželství, a je to velmi rozšířená praktika, ale mnohoženství bylo jen krátkodobé, nikdy podstatné.

Polygamie je velmi těžké téma. Je těžké pro kohokoli, kdo se mu snaží porozumět. Možná tomu nikdy plně neporozumíme, ale já doufám, že alespoň něco v tomto článku může někomu pomoci se na polygamii podívat z jiného úhlu pohledu.

 

Tento článek původně napsal Greg Trimble a byl publikován na gregtrimble.com pod názvem „What Every Mormon Really Needs To Know About Polygamy“

Přeložila Zuzana Jedličková

 

(Visited 266 times, 1 visits today)