Některá pokušení jsou jasná, ale jiná se dají naším radarem jen těžko detekovat. Zde je 13 UFO, o kterých bychom neřekli, že jsou pokušeními.

Když přemýšlíme o tom, co je to pokušení, většinou se nám vybaví neviditelný, ďábelský hlas, který nám našeptává: „Udělej to. Víš, že je to něco, co chceš.“ Většinou si ho spojujeme se sexuálními přestupky či krádeží. Ale stejně tak, jako „jsou rozmanité cesty a prostředky“, jak můžeme zhřešit (Mosiáš 4:29), je mnoho způsobů, jak můžeme být pokoušeni.

Ve skutečnosti si mnoha běžných pokušení ani nevšimneme. Ale mohou opravdu uškodit našemu duchu. A pokud se jim poddáme, mohou vést k mnohem závažnějším hříchům.

Protože jsou tato pokušení drobná a nepozorovatelná, nemusíme je svým radarem detekovat. Jsou jako UFO – nepoznaná, ďábelská, nepředvídatelná – přilétají na nás od nepřítele naší duše.

Níže je uvedeno několik příkladů těchto UFO.

Nevíra

Satan nezačal pokoušet děti Adama a Evy, aby se dopustily sexuálního hříchu, vraždy či krádeže. Poté, co se Adam s Evou dozvěděli o plánu spasení a o roli Ježíše Krista v něm, učili jemu své děti. (Viz Mojžíš 5:5–12.) Ale pak „přišel mezi ně Satan … a přikazoval jim řka: Nevěřte tomu; a oni tomu nevěřili a milovali Satana více nežli Boha. A lidé počali býti od onoho času nadále tělesnými, smyslnými a ďábelskými.“ (Mojžíš 5:13; zvýraznění přidáno.) Nejprve byli pokoušeni, aby nevěřili; pak následovaly další hříchy. Satan nechce, abyste věřili tomu, čemu učí proroci o plánu Nebeského Otce a Usmíření Ježíše Krista.

Špatný postoj

Občas si prostě jen nedokážeme vybavit, že by se kolem nás dělo něco pozitivního. Možná jsme si neprosadili svůj názor, když jsme s rodinou či přáteli vybírali, co budeme dělat, nebo se nám z nějakého důvodu dnes nechce jít do školy, církve, semináře či na činnost mladých žen. Ať již pro to máme jakýkoli důvod, když máme špatný postoj, jsme na dobré cestě k tomu, aby se z toho pro nás anebo pro druhé stala špatná zkušenost. Satan si velmi přeje, abyste se vydali touto cestou. Buďte ale namísto toho trpěliví a „dobré mysli“ (NaS 78:18).

Lehkomyslnost

Pán nám říká, abychom nebrali posvátné věci na lehkou váhu (viz NaS 6:12) a zbavili se lehkovážnosti (viz NaS 88:121). Znamená to snad, že bychom se nemohli smát a bavit se? Samozřejmě, že ne. Znamená to však, že pokud jde o to, o čem mluvíme a žertujeme, vše by mělo mít své hranice. Můžeme mít s přáteli zábavu. Ale vyprávění či smání se vtipům o sexu a těm, které znevažují Spasitele, Jeho služebníky, chrámy či jiné posvátné věci, určitě není v pořádku.

Cenění si vnějšího úspěchu či přitažlivosti více než laskavosti

Někteří lidé jsou úspěšní, bohatí, slavní, krásní či inteligentní. Což v podstatě není špatné, ale neměli bychom zapomínat obdivovat a zaměřovat se na ty nejdůležitější vlastnosti. President Dieter F. Uchtdorf, druhý rádce v Prvním předsednictvu, učil: „Když jsem byl mladší, dělali na mě dojem vzdělaní, kultivovaní, úspěšní a světem vychvalovaní lidé. Ale během let jsem si uvědomil, že daleko větší dojem na mě dělají všechny ty úžasné a požehnané duše, které jsou opravdu dobrotivé a bezelstné.“ („Jsem to já, Pane?“ Generální konference, říjen 2014.)

Svádění viny na druhé a nepřijímání osobní zodpovědnosti

Toto je zaručená cesta k tomu, abychom se nikdy ničemu nenaučili a neučinili pokrok. A hádejte, kdo by nás na této cestě rád viděl. (Nápověda: není to Nebeský Otec.) Takže bez ohledu na situaci, ve které se nacházíte, přijímejte zodpovědnost za úspěch i nezdar a učte se z každé zkušenosti.

Upřednostňování sebe před ostatními

Nezáleží jen na tom, co děláme, ale také, jak přemýšlíme o druhých a jaké máme vůči nim pocity. Abychom mohli začít milovat své bližní, musíme je považovat za sobě rovné. Pán nám přikazuje, aby „si každý člověk váž[il] bratra svého jako sebe sama.“ (NaS 38:24.) Takže bychom měli hodnotit druhé stejnou měrou, jako hodnotíme sami sebe. Pokud se Satanovi podaří, abyste si o druhých mysleli (nejen o jejich skutcích), že jsou méně než vy, pak se mu ve vás podaří zapřít většinu učení Ježíše Krista.

Snižovaní vlastní hodnoty

Snižování sebe sama může být pro náš duchovní růst stejně škodlivé jako snižování druhých. Pokušení, abychom se toho dopouštěli, přichází ze stejného zdroje jako všechna další pokušení. „Ten, který byl v prvním stavu svržen, se raduje, když nás přiměje, abychom sami sebe snižovali. Sebepohrdání pochází od Satana; nic takového na nebesích není.“ (Starší Neal A. Maxwell z Kvora Dvanácti apoštolů, Generální konference říjen 1976.)

Být „moudrým“ (aneb velice nápadně urážet druhé)

Zdá se, že toto pokušení je v digitální oblasti nejsilnější. Pro určité lidi je kritický komentář z nějakého důvodu důležitější než zdvořilá či vlídná poznámka. Chcete, aby lidé viděli, jak jste kousavě vtipní anebo jací jste milí a jaké máte laskavé srdce? Máte zájem někoho „zničit“ a nechat ho ohořelého na strništi ohnivé online bitvy, anebo chcete být učedníkem Ježíše Krista? To, že jsme obyvateli „chytré země“, nás může učinit šťastnými jen na chvíli, ale věčnou radost získáme jen tehdy, jsme-li obyvateli Sionu.

Lenost

Udělat si nutnou přestávku je jedna věc. Být líný je něco jiného. Pokud si namísto usilovné práce a námahy vždy zvolíme klid a pohodu, jsme spokojeni pouze s průměrnou verzí sebe sama. Pokud se Satanovi nepodaří udělat z nás špatné lidi hned, pak se pro začátek spokojí, abychom byli jen průměrní. President Thomas S. Monson učil: „Lidé se nedokáží … smířit s průměrností, když jednou pocítili, že mají na to, aby vynikli.“ („Záchranná akce“, Generální konference, duben 2001.) Získejte vizi potenciálu, který ve vás Nebeský Otec a Spasitel vidí. Odpočívejte, když potřebujete, ale jinak dělejte to nejlepší, co je ve vašich silách.

Kladení velkého důrazu na práci

V životě můžou nastat chvíle, kdy budeme v jednom kole. Ale často jsme pokoušeni, abychom kladli význam a důraz na práci větší, než si opravdu zaslouží. President Uchtdorf učil: „Je smutné, že [občas] svou zaneprázdněnost vystavujeme na odiv, jako kdyby schopnost být v jednom kole byla sama o sobě nějakým úspěchem nebo známkou lepšího a kvalitního života.“ („O lítosti a předsevzetích“, Generální konference, říjen 2012.) Toto pokušení nás může odvádět od toho, na čem záleží nejvíce.

Snaha prezentovat se lepšími než ve skutečnosti jsme (aneb lhaní)

Občas jsme pokoušeni, abychom zalhali trochu (viz 2. Nefi 28:8) – žádná velká věc, jen trochu zalžeme. Obyčejně to děláme, abychom si udrželi určitou výhodu, například, abychom si udrželi image, postavení mezi vrstevníky či ve své mysli. I když se to na první pohled může zdát nevinné, není tomu tak – přinejmenším ne pro naši duši.

Hádky se sourozenci

Víme, že to není správné, ale pro některé lidi jsou tyto hádky každodenní součástí života a ani nad nimi nepřemýšlejí. Pokud se hádáme se sourozenci, sloužíme podle písem ďáblu. (Viz Mosiáš 4:14.) To může znít trošku tvrdě, ale zamyslete se nad tím. Komu jinému bychom jinak mohli sloužit? Prostě to nedělejte, bez ohledu na to, jak těžké se to může zdát.

Vynechávání modlitby

Jste příliš zaneprázdněni? Jdete pozdě? Nemáte k tomu co říct? Ať již se vám honí hlavou jakákoli výmluva, abyste vynechali ranní a večerní modlitbu, nepřichází z dobrého zdroje. „Zlý duch neučí člověka modliti se, ale učí ho, že se modliti nemusí.“ (2. Nefi 32:8.) Ať se děje cokoli, Nebeský Otec vám zaručeně chce naslouchat.

Hledejte a pozorujte více UFO

Samozřejmě existuje mnohem více UFO. Je těžké si jich všimnout, ale na pomoc máme ty nejlepší nástroje: upřímnou modlitbu a dar Ducha Svatého. Když jsme si všech těchto pokušení vědomi, je zajímavé vidět, kolik jich cílí přímo na nás. Pokud si jich jsme vědomi a snažíme se pomocí Ducha vidět jejich podstatu, můžeme překalibrovat svůj duchovní radar a bránit se před nimi. To nás přivede k hlubšímu pokání, změně a duchovnímu růstu. Budeme blíže k našemu Nebeskému Otci a Ježíši Kristu. A budeme šťastnější (i lidé kolem nás).

 

Tento článek napsal David A.Edwards a byl původně publikován na stránkách lds.org/new-era. Do češtiny ho přeložil Zdeněk Šindýlek.