Milý presidente Monsone,

téměř po celém světě si lidé myslí, že jsem divný, když věřím, že máme proroka. Ale odpovídám jim na to, že bez proroka bychom neměli správné porozumění toho, kdo je Ježíš Kristus. Již od počátku času tomu bylo stejně. Proroci jsou od toho, aby učili o povaze a vlastnostech Krista, abychom měli měřítko, o které bychom měli usilovat. A Vy jste při stanovování tohoto měřítka vykonal úžasnou práci.

Vzpomínám si, že Kristus byl v Matoušovi 23 z farizeů velice zklamaný, protože znovu a znovu odmítali proroky. A tak jim řekl: „Již více mne nikoli neuzříte od této chvíle, až i díte: Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.“ Kristus tak říká, že neexistuje způsob, jak bychom Ho mohli opravdu následovat, poznat a porozumět tomu, kým si přeje, abychom se stali, bez toho, abychom nejprve nepřijali, nevážili si a nenásledovali proroky, které nám poslal.

Tím vším jsem Vám jen chtěl říct, jak vděčný jsem za to, že v těchto posledních dnech máme proroka. Miliony z nás jste přivedl blíže ke Spasiteli díky svému příkladu a učení. Snažíme se „Přinést světlo světu“ 25 způsoby během 25 dnů. Ale v našich očích jste přinášel světlo světu apoštolským poselstvím a příkladem Krista více než 50 let. Nikdy nezapomenu na vaše prosté motto: „Chci, aby Pán vždy věděl, že pokud potřebuje něco zařídit, Tom Monson to pro Něj udělá.“

Také bych chtěl být takovým.

Kdybych mohl zestručnit to, čeho jsem si všiml během doby, kdy jste sloužil jako prorok Církve, nazval bych to obdobím služby. Obdobím vyhledávání a nalezení onoho jednoho. Obdobím nesobecké služby. Jednou jste řekl že, „jediná věc, která je nakažlivější než entuziasmus, je nedostatek entuziasmu.“ Až do tohoto dne… když se s obtížemi snažíte dělat to, co jste jednou dělal úplně normálně… mohu ve Vašich očích pozorovat entuziasmus a zápal pro práci na dílu Páně, když se k nám snažíte promlouvat a vydávat ze sebe každičký kousek síly, jenž máte.

Váš smysl pro humor. Úsměv. Laskavost. Příběhy. Svědectví. Vaše nesobecká oddanost Pánu. Neúnavná snaha. Nabitý program. Pozdní noci. Časná rána. Když jste zahýbal ušima na konferenci… toto vše nám jedinečným a mimořádným způsobem pomohlo stát se lepšími kamarády a syny a dcerami Božími.

Takže… mě vůbec netrápí, že si někteří lidé myslí, že jsem divný, když věřím, že máme proroka. Dle mého názoru je svět díky Vám a Vašemu příkladu lepším místem… jak tohle může být něco špatného?

Během nedávného Vánočního vysílání jste řekl, ať „stejně jako mudrcové“ usilujeme „o to, aby nás nějaká jasná hvězda provázela naší oslavou narození Spasitele.“ Takže, presidente Monsone… vy jste byl pro mnoho z nás v průběhu let onou velkou, jasnou, zářivou a provázející hvězdou. Vaše světlo nás vede ke Spasiteli, existuje snad vetší úspěch?

Takže bych Vám, presidente Monsone, chtěl popřát veselé Vánoce.

Doufám, že si tento dopis přečtete a budete pamatovat na to, že vás máme rádi.

 

Tento článek byl původně publikován na stránkách gregtrimble.com a napsal ho Greg Trimble. Do češtiny ho přeložil Zdeněk Šindýlek.