Brání vám jedna z těchto dvanácti mylných představ v tom, abyste šířili evangelium? Níže je uvedených dvanáct takových představ o misionářské práci. Buď o nich mluvíme sami, nebo nám o nich řekli druzí. Když ale pochopíme, že se jedná o představy mylné, můžeme je překonat a obdržet požehnání spojená se šířením evangelia. Jakmile se staneme opravdovými členy misionáři, vypustíme armádu, která způsobí, že se i samotné peklo bude třást strachem.

1. Je to práce misionářů, ne moje.

Tato mylná představa je nejčastější. „Není to moje povinnost, je to povinnost misionářů.“ tento názor v naší kultuře zesílil a pramení z myšlenky, že to misionáři dělají misionářskou práci. Podle nauky nám však mají pomáhat dělat misonářskou práci. Když jsem byl misonář, mluvil jsem jednou s vedoucím misionářské práce sboru, který se mě zeptal: „Jaký máte cíl v této oblasti Starší Goffe?“ a já jsem mu odpověděl „Chceme pomoct členům s jejich misonářskými povinnostmi.“ na což řekl: „To je dobrá propaganda“ a já odpověděl: „Je to nauka.“ on na to řekl: „Kde se o ni mluví?“ „Duben 2008 Starší Bednar.“ Tento vedoucí misionářské práce byl pokorný a onen proslov si přečetl, poté během další postní neděle o našem rozhovoru vydal svědectví a kongregaci řekl, parafrázuji: „Nejedná se o propagandu, je to nauka, celý můj život jsem to chápal špatně, my všichni jsme to chápali špatně, pojďme plnit naši povinnost.“

„Častým elementem mnoha našich modliteb je prosba, aby misionáři potkali jednotlivce a rodiny, kteří jsou připraveni vyslehnout si poselství o Znovuzřízení. Nicméně je to má a vaše zodpovědnost najít pro misionáře lidi, které by mohli učit. Misonáři jsou učitelé na plný úvazek, avšak jsme to vy a já, kdo hledáme na plný úvazek. Vy a já jakožto misionáři na celý život bychom se neměli modlit o to, aby misonáři na plný úvazek dělali naši práci!“  –  Starší David A. Bednar Duben 2008

Šířit evangelium je povinností každého člena.

 

misionářský pár učí mladé lidi se členem

Všichni jsme misionáři

 

2. „Pomáháme“ misionářům s „misionářskou práci“

Když nás misionáři požádají, abychom jim pomohli učit lekci, nebo když potřebují svézt, částo si pomyslíme „Mám čas na to, abych jim pomáhal?“. Častou odpovědí je ne, nemám čas. Měli bychom změnit to, jak o tom přemýšlíme „Mám čas na to, abych dodržoval smlouvy? Mám čas na to, abych urychloval práci na spasení?“ nebo „Mám čas na to, abych učil svou rodinu, že jsem Kristův učedník?“. Když k práci na spasení přistoupíme jakožto k povinnosti spojené se smlouvami, nalezneme další rozměr Ducha, který nám pomůže s každým dalším úsilím v našem životě.

Viděl jsem uzdravená manželství, děti přijmout evangelium, zlepšení finanční situace a jak rodiny nalezly více radosti a štěstí. Taky byste to chtěli? Přiložte tedy ruku k dílu na Spasení.

3. Musím být dokonalý, pokud chci šířit evangelium, jinak jsem pokrytec.

Kromě Krista není nikdo dokonalý. Myšlenka, že musíme být dokonalí, abychom šířili evangelium pochází od Satana. Bojí se dobra, které přineseme a snaží se nás zastavit. Myšlenka, že bychom měli čekat, dokud nám nebude lépe a až poté půjdeme do nemocnice, nedává smysl. Klíčovým bodem při šíření evangelia je, že se musíme snažit a říct: „Přidej se k mému úsilí být lepším.“ Pokud se snažíme, Duch potvrdí naše slova a my najdeme příležitosti šírit evangelium a budeme upřímní.

Jeden z nelepších členů misonářů, kterého jsem kdy poznal, byla paní, která se jmenovala Ruth. Měla problém s kouřením a alkoholem a nikdy nechodila na shromáždění. Začali jsme ji učit, začala se snažit dodržovat přikázání, neustále však kouřila, pila a zřídka přišla na shromáždění, ale snažila se. Uvědomila si, že žít podle evangelia sama není lekhé. Z legrace jsem jí řekl, aby přesvědčila kamarády, aby tak taky žili. A ona to udělala. Začala zvát všechny své kamarády, aby se k ní přidali! Díky jedné takové méně aktivní člence jsme měli patnáct doporuční a čtyři z jejich kamarádů se nechali pokřtít!

„Bůh musí vždy, vyjma v případě svého dokonalého Jednorozeného Syna, pracovat pouze s nedokonalými lidmi. To pro Něj musí být nesmírně frustrující.“  –  Starší Jeffery R. Holland.

4. Musím o evangeliu vědět všechno.

Musíme studovat písma, ale nemusíme být odborníci na evangelium. Když se někdo na evangelium zeptá, chtějí osobní svědectví o tom, proč tomu věříte a čemu věříte. Měli byste vědět, „proč“ věříte. Co se týká toho „čemu“ věříme ohledně evangelia, jeho nauky jsou rozsáhlé, a někdy to může trvat i celý život se je naučit, a to ani nepronikeneme do hloubky. Není nic špatného na tom, když na otázku odpovíme: „Nevím, ale zjistím to. Zeptám se misionářů a pak vám řeknu.“ To jenom ukazuje, že misonáři mohou pomoci najít odpovědi na „otázky duše“. Mnohá náboženství otázky moc nevítají. V Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů jsou však otázky vítány.

Evangelium zahrnuje vše a protože je tak rozsáhlé, není nic špatného na tom, že se o něm stále učíte, my všichni to tak máme! Učte se i nadále a šiřte ho.

„Ani nevěnujte předem myšlenku tomu, co budete říkati; ale neustále si v mysli ukládejte jako poklad slova života a v pravou hodinu vám bude dána ta část, jež bude odměřena každému člověku.“ –  Nauka a smlouvy 84:85

5. Nepotřebuji o tom mluvit, můj příklad stačí.

Na misii jsme se jednou před zónovou konferencí setkali v místnosti Pomocného sdružení. Na tabuli jsem viděl křídou napsaný známý citát: „Kažte evangelium vždy a když je to nezbytné používejte slova“, zůstalo to tam po lekci z předcházejicího týdne, zavrtěl jsem hlavou a přepsal jsem to na: „Kažte evangelium vždy, je nutné používat slova.“

Zapomněl jsem to smazat. Bylo nedělní ráno a byl čas na radu sboru, po deseti minutách si presidentka Pomocného sdružení všimla, že někdo citát změnil a řekla „Někdo změnil můj citát.“ Můj trenér se na mě podíval. Byl jsem nervozní, když biskup nový citát četl. Začala diskuze. „Musíme používat slova k tomu, abychom kázali evangelium?“ Na dalších dvacet minut se to stalo předmětem rady sboru. Mluvili o tom, že skutky jsou dobré, ale že je musíme kombinovat se slovy a pozváním. Byl to malý zázrak. Nauka byla předána tímto veršem.

„…přišel čas, kdy je pro mne nutné a žádoucí, abyste otevřeli ústa svá k hlásání evangelia mého, věcí království, vysvětlujíce tajemství jeho písem, podle toho dílu Ducha a moci, který vám bude dán tak, jak já chci.“ –  Nauka a smlouvy 71:1

Situace ve sboru se změnila, začaly se dít zázraky a měli jsme doporučení. Přišly křty a cesty do chrámu. Musíme podle evangelia žít, ale abychom se o něj dělili, musíme používat slova.

 

misionari před křtem

Jeden ze křtů. Z leva do prava Starší Jeremy Goff (já), Starší Russell Walker, Jason Stride.

 

6. Pokud se můj kamarád nenechá pokřtít, selhal jsem.

Velmi často hodnotíme naše úsilí na základě výsledků. Ptáme se misonářů „Kolik lidí jste pokřtili?“. Úsilí bychom neměli hodnotit na základě výsledků. Konec konců nikdy si nemůžeme být jisti, jaký dopad naše úsilí má. Abinadi nikoho nepokřtil, ale podívejte se na ovoce, které jeho práce přinesla! Ve svém životě však ono ovoce neviděl.

President Wilkey (můj misijní president) nám často říkával „V této misii je průměr děvet positivních kontaktů, předtím než je někdo pokřtěn.“. Možná jste našli prvního nebo sedmého zájemce, někteří našli devátého, ale každý hraje svou roli a bez prvního zájemce, třetího a osmého by nikdy nebyl ten devátý úspěšným příběhem. Při hledání je měřítkem úspěchu to, jestli jsme se podělili o evangelium. Pokud ano, jste úspěšní. Nemůžeme ovládat svobodu jednání druhých, nemůžeme náš úspěch zakládat na jednání druhých. Můžeme to zakládat na našem jednání. V mé misii jsme měli tzv. „Cvičná pozvání“ neboli „CP“. Přípomínalo nám to, že naší snahou má být mluvit s lidmi, hledat a kázat. Záleželo však už na nich, zda-li byli ochotni poslouchat, přijmout to a na základě toho jednat. V této bitvě o lidské duše je právě naše úsilí to, na co bychom se měli soustředit, ne čísla, kvóty či výsledky.

„Mnohé věci, které můžete počítat, nepočítejte. Mnohé věci, které nemůžete počítat, vskutku počítejte.“  –  President Dieter F. Uchtdorf

7. Jsem navrácený misionář, už mám misionářskou práci za sebou.

Mezi navrácenými misionáři panuje politovánihodný názor. „Splnil jsem svoji povinnost, je čas na to, abych se vrátil domů k opravdovému životu.“ Pokud tak uvažujete, promrhali jste jednu z nejdůležitějších lekcí misie. A stejně jako Petr jste se vrátili ke svým sítím.

Jakou lekci? Ne jenom být dobrými lidmi, ale „následovat Krista“ a pomáhat ostatním, aby Ho našli a následovali. Již jste uzavřeli smlouvu, že budete navždy „krmit Jeho ovce“. Tuto lekci jsem se naučil, když jsem slyšel slova Staršího Hollanda, navždy změnila můj život. (Níže je posledních osm minut jeho proslovu, vřele doporučuji, abyste si ho poslechli, celý proslov. Pokud na to nemáte čas, níže jsou uvedeny odstavce, které se mě dotkly nejvíce.)

„Dnes večer se musíte rozhodnout, zda-li jste na cestě, která je v souladu s tím, že opravdu milujete Boha. Opravdu milujete Spasitele. A pokud ano, a já vím, že ano, a modlím se o to, aby tomu tak vskutku bylo, budeme na tom pracovat všichni společně, my všichni vyjdeme vstříc budoucnosti, a když tak učiníte, a když to řeknete a věříte tomu, poté jste povolání krmit Jeho ovce navždy.

Nyní tedy rozumíte tomu, proč nikdy nesmíte a nemůžete jít zpátky? Už to nikdy nebude stejné. Petře, nemůžeš jít domů. Nemůžeš se vrátit k rybaření. Nemůžeš jít zpátky do Galileje. Nemůžeš se vrátit k lodím. Je konec. Je to nový život, nový den a nový čas. Tato Misie značí onu hodinu ve vašem životě. Nemůžete se vrátit. Pokud se však vrátíte, zlomíte mi srdce a zlomíte srdce samotnému Bohu. Pokud se odvrátíte od evangelia Ježíše Krista, jemuž jste zaslíbili život nebo přinejmenším následující dva roky či osmnáct měsíců k učení. Nejedná se však o pouhé dva roky či osmnáct měsíců. Stojím zde ve svých 49 letech a říkám vám, že se modlím o to, aby to pro mě nikdy neskončilo. A modlím se o to, aby to nikdy neskončilo ani pro vás.

Pokud někdy budete během své Misie v pokušení, nebo po ní, opustit tuto víru, či spáchat přestupek, nebo ustoupit od smluv, které jste uzavřeli či od upřímnosti srdce – s předpokladem, že nejsme dokonalí a se znalostí, že budete muset činit pokání kvůli něčemu každý den – musíte zůstat věrni své cestě. Musíte to pochopit. Nemůžete se vrátit. Opustili jste svoje sítě a budete krmit ovce. Budete učedníci Ježíše Krista na čas a věčnost.

Teda, to je poněkud dost požadavků na 19 leté lidi tady v Provu v Utahu. Či na 21 leté nebo jakoli staří jste. Jedná se však o toto. „Milujete mě? Poté tedy krmte mé ovce. A dělejte to navždy.“

8. Nemám na misionářskou práci čas.

Bůh nám dal celý den a žádá nás, abychom stihli mnoho věcí. Musíme se naučit najít v životě rovnováhu. Proslov od Staršího Dallina H. Oakse Dobré, lepší, nejlepší je dobrý zdroj. Podělit se o evangelium netrvá dlouho a pokud podle něj žijete, modlíte se o příležitosti, najdete je a budou stát za každou minutu, kterou jste do nich investovali.

Je důležité pamatovat na to, že kromě rodiny, je práce na spasení to nejdůležitější, co můžete udělat. Účast na práci spasení je jedna z nejdůležitějších činností, které pro svou rodinu můžete udělat. A pokud chcete věčnou rodinu, je potřeba dodržovat smlouvy, a vy jste uzavřeli smlouvu, že budete urychlovat práci na spasení.

9. Bůh na mé modlitby neodpoví.

Misionáři se vždy lidí ptají: „Budete se modlit o příležitosti sdílet evangelium?“ Když jsem se vrátil z misie, občas jsem se modlil o takovéto „příležitosti,“ nikdy ale nepřišly. V dubnu 2015 jsem nad tím přemýšlel. Bůh odpovídá na všechny věrné modlitby, že ano? Potřebuji se tedy modlit s vírou a opravdovým záměrem! Začal jsem se modlit: „Otče, prosím, požehnej mi příležitostí, abych se zítra mohl s někým podělit o evangelium, požehnej mi příležitostí vydat svědectví nebo někomu pomoci“. Toto píši uprostřed května.

Byl jsem požehnaný „příležitostmi“ podělit se o evangelium s mnohými lidmi a vydat svědectví. Daroval jsem více než pět výtisků Knihy Mormonovy a předal jsem tři doporučení misionářům na lidi, kteří se s nimi chtěli setkat. Každá z těchto „příležitostí“ přišla od Boha jakožto odpověď na mou prosbu šířit evangelium.

10. Žiji v Utahu, není tu nikdo, s kým bych se mohl o evangelium podělit.

V každé části vinice je práce. U příkazu šířit evangelium neexistuje žádná výjimka. V každé části vinice je práce, která musí být vykonána. President Benson se podělil o 5 způsobů, jak můžeme naplnit „Naši zodpovědnost šířit evangelium.“

1. „Můžeme žít podle zásad evangelia“

2. „Můžeme připravovat naše syny na misii“

3. „Můžeme finančně podporovat misionářský program.“

4. „Můžeme misionářům představit naše kamarády a sousedy.“

5. „Můžeme se účastnit misionářské služby tím, že se na ni připravíme a budeme sloužit na misii.“

Každý z nás může dělat nejméně jednu z těchto pěti věcí, ať už se nacházíme v jakýchkoli okolnostech. I když by to byla pouze ta první, žít podle evangelia, sloužit druhým a milovat je jako je miluje Kristus, někdy to je ten nejlepší způsob, jak být vyslancem Krista, být jim k dispozici. A misionářská práce je také domácí učení!

„Misionářská práce není nic jiného než domácí učení těch, již ještě nejsou členové Církve a pro členy Církve to není nic menšího či většího než misionářská práce.“  –  Harold B. Lee

 

misionáři se členy

 

11. Nikdo z mých přátel není připravený.

Dovolte mi na to odpovědět krátkým příběhem z misie.

Lekce po večeři právě skončila a přišla otázka, kterou každý očekával „Napadlo vás nějaké jméno?“„Ano,“ odpověděl člen. „Ale ještě není připravený.“ Misionáři odpověděli „Duch vám říká, že je připravený.“ „Je to můj kamarád Glenn“.

Krátce poté se onen člen podělil se svým přítelem, který nebyl „připravený“ o evangelium, on to přijal, nechal se pokřtít a právě onen kamarád se s námi o tento příběh podělil. Řekl nám: „Já jsem ten přítel, který nebyl připravený, dnes před vámi stojím a žádám vás, abyste nedělali unáhlene závěry, ale dovolili Duchu, aby vás vedl.“ V té době byl povolaný jako druhý rádce v předsednictvu misie. Řekl nám „My nevíme, kdo je připravený, ale Duch ano.“

Jsem vděčný, že onen člen následoval Ducha a podělili se o evangelium s přítelem. Naučil jsem se od presidenta Goodricha mnoho.

12. Pokud budu šířit evangelium, mohl bych „ztratit“ přátele.

Toto je ta největší obava, kterou členové mívají. Mám svého kamaráda moc rád, nechci zničit naše přátelství. Na základě lásky pro tohoto přítele, modlete se a postěte se o to, aby vás Duch při šíření evangelia vedl. A pokud budete následovat Ducha a váš přítel se na vás rozlobí, budete se muset zeptat sami sebe. Miluji Boha nebo člověka? Následuji Boha nebo člověka? Vždy jednejte na základě lásky, pomáhejte jim ji POCIŤOVAT a ke ztrátě přátelství nedojde.

Závěr

Na závěř lze říci, že práce na spasení je cílem Církve. President Spencer W. Kimball v dubnu 1982 o cílech Církve řekl toto:

“Církev má tři cíle:

Zaprvé hlásat evangelium Pána Ježíše Krista každému národu, v každém jazyce a všem lidem;

Zadruhé, aby se Svatí zdokonalovali tím, že se připraví přijmout obřady evangelia a pomocí vedení a disciplíny získali oslavení;

Zatřetí vykoupit mrtvé pomocí zástupných obřadů evangelia pro ty, kteří již na zemi žili. (Viz Ensign, Květen 1981, str. 5.)

Všechny tyto body jsou součástí jednoho díla – pomáhat našemu Nebeskému Otci a Jeho Synu, Ježíši Kristu, s Jejich velkolepým a velikým cílem „uskutečnit nesmrtelnost a věčný život člověka “ (Mojžíš 1:39). Dnes toto prohlášení obnovuji.“  ~  President Spencer W Kimball

Zhodnoťme náš život a úsilí, jak pomáháme při práci na spasení. Urychlování práce na spasení není švédský stůl, kde si vybereme, co se nám líbí a nevšímáme si toho, co se nám nelíbí. Ke všem třem fázím spasení jsme se již zavázali, zhodnoťte vaše úsilí a odhodlejte se znovu k tomu, abyste ho zlepšili, ve všech třech oblastech si určete cíle. Povstaňme a buďme lid dodržující smlouvy. Zapojme se do práce na spasení! Není to snadné. Musel jsem změnit svůj život, ale následování Krista a krmení Jeho ovcí stojí za každé úsilí.

Tento článek napsal Jeremy Goff a byl zveřejněn na stránkách mylifebygogogoff.com. Přeložila Barbora Svobodová.

(Visited 89 times, 1 visits today)