Pocit zármutku

Zármutek je pociťován jak emociálně, tak dokonce i fyzicky. Čím větší je ztráta, tím bývá větší. Může být ohromující a způsobit beznaděj, zlost, ztrátu zájmu, velký smutek a fyzickou bolest.

smutná žena

Zármutek může být ohromující a způsobit beznaděj, zlost, ztrátu zájmu a fyzickou bolest.


 
Lidským instinktem je vyhnout se bolesti nebo od ní utéct. Důležité však je, abychom si dovolili zármutek pociťovat. Jestliže ho totiž ignorujeme, později se vrátí ve větší míře. Zármutek je součástí procesu, který vede k uzdravení a musí být pociťován. Je však důležité, abychom se sebou v tomto procesu měli trpělivost. Je to stejné, jako když máme nějaké fyzické zranění. Musíme dovolit, aby čas rány zahojily, i kdyby to mělo trvat déle, než bychom chtěli.

Příklad Ježíše Krista

V Janově evangeliu 11 je popsán příběh o Ježíši Kristu, který vzkřísil Lazara z mrtvých. Dojemným momentem tohoto příběhu je, když Marie padla k Ježíšovým nohám a plakala nad ztrátou svého bratra. Verš 35 v této kapitole je krátký, ale velmi dojemný: „I zaplakal Ježíš.“

Ježíš věděl, že se chystá Lazara vzkřísit z mrtvých. Ale když viděl Marii, Martu a ostatní Židy, jak pro Lazara naříkají a také to, že i Ježíš ho měl rád, způsobilo, že plakal. Před tím, než vykonal svůj zázrak, s nimi truchlil.

Pokud je pro Spasitele důležité, aby pociťoval zármutek, pak je i pro nás důležité, abychom si v těžkých chvílích dovolili ho pocítit. Může nás to přiblížit ke Spasiteli, který je skrze jeho Usmíření jedinou bytostí, která může naprosto rozumět tomu, jak se cítíme, a může nás uzdravit (viz Izaiáš 53:3-5).

Víra skrze zármutek

Čas od času může být zármutek natolik vážný, že nás donutí pochybovat o tom, jestli neztrácíme víru- nebo nás dokonce přiměje k tomu, že ji ztratíme. Příčina našeho smutku může způsobit, že se na Boha rozzlobíme a dokonce se od něj budeme chtít odvrátit, protože se cítíme, jakoby nás opustil. Bůh se rmoutí, když my se rmoutíme, avšak je trpělivý a nikdy nás nedonutí k tomu, abychom za Ním přišli a hledali u Něj útěchu. Usmíření Jeho syna Ježíše Krista je pro nás jedinou cestou, která vede k opravdovému uzdravení a míru. A jediná cesta, která umožňuje přístup k tomuto Umíření je skrze modlitbu. Ježíš Kristus je jediná bytost, která prošla naprosto stejnou bolestí a tudíž je jediný, kdo ví, jak nás utěšit. Pokud se na Spasitele obrátíme, temnota zármutku může být nahrazena Jeho světlem.

Můž v depresi s rukama na hlavě

Bůh se rmoutí, když se my rmoutíme

 

Tento článek byl původně napsán Mormon.org a publikován na mormon.org. Tento článek byl přeložen Dášou Dynkovou.

(Visited 323 times, 1 visits today)