Stephanie Meyerová, autorka ságy Twilight, zaujímá své příznivce tím, že v celé sérií knih splétá jedinou koncepci—hledání věčné lásky. Nakolik se může toto čtení zdát romantické a fantastické, pro Meyerovou, mormonku, je to více, než jen pouhá fikce, je to realita, jen samozřejmě bez všech těch upírů.

Přesvědčení, že láska je věčná, je pro členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů samotnou podstatou významu slova láska. Je to objektiv, přes který mormoni nahlížejí na své nejosobitější vztahy, přes který slouží komunitě a rozšiřují dosah své charitativní humanitární snahy po celém světě.

Zdroj této věčné lásky pochází od Boha, se kterým jednotliví členové uzavírají smluvní vztah, že budou následovat Jeho Syna, Ježíše Krista, a následovat Jeho učení po celý svůj život. Mormoni, s touto pevně stanovenou prioritou, vyrážejí s touhou, bezděčným vědomím, že „[když jste to] učinili jednomu z mých nejmenších…“ manželskému partnerovi, dítěti, příteli, sousedovi, nebo dokonce cizinci… „mně jste učinili“.

Manželský vztah mezi mužem a ženou je v mormonismu posvátný; je hned druhý za Bohem. Při uzavírání manželského svazku jsou mormoni „zpečetěni“ v chrámu. Toto zpečetění je posvátné a odlišuje se od světa ve slovech „na celý čas a celou věčnost“ (oproti „uzavření manželství dokud vás smrt nerozdělí“). Věčné manželství neboli pečetění, se uzavírá v chrámu, je to obřad, který je podle přesvědčení mormonů, nezbytný pro naše oslavení.

Pohled z věčné perspektivy přidává mormonům do manželství nový rozměr. Očekávání, že manželství přetrvá do příštího života, si žádá hlubokou úroveň závazku života podle zásad evangelia Ježíše Krista, abychom překonali mnohé překážky a výzvy, které neodvratně nastanou.  Mormoni věří, že pokud jsou pilní v zachovávání manželské smlouvy, manželství bude trvat navěky v přítomnosti Boží.

Důležitost věčného manželství není v mormonské víře zanedbatelná. Již od doby, kdy jsou děti ještě malé, je kladen velký důraz na to, aby se na něj připravovaly. Známé motto, které se často opakuje v domovech mnoha členů zní: rodiny jsou věčné. Toto motto dodává význam jedinečným poutům lásky, které jsou rozvíjeny mezi nejbližšími členy rodiny. Toto přesvědčení také zahrnuje i příbuzné a ty, kteří již zesnuli – proto se členové Církve Ježíše Krista Svatých Posledních dnů tak neobyčejně zajímají o genealogii a chrámovou práci – což je opravdové dílo lásky.

Mormoni jsou v jádru romantici. Jak by jimi nemohli být, když skutečně věří svým naukám a žijí život s vyhlídkou věčnosti? Je zajímavé, že mormoni věří v posmrtný život, kde spolu rodiny žijí věčně, ale také věří, že všichni spolu žili ještě před tím, než přišli na tuto zemi; v době, které se říká předpozemský život.

Žert, který často koluje mezi některými mormonskými páry, je představa, že se tyto páry snad znaly ještě před tímto životem, že by se dalo říct, že to jsou spřízněné duše. To znamená, že mají jakési tušení, že se již znali, což jim pomáhá mít hlubší vztah.

V mormonismu se koncepce lásky také zásadně utváří ryzí podstatou věčné lásky – Usmířením Ježíše Krista.

Díky Ježíši Kristu nám mohou být naše hříchy odpuštěny, můžeme být očištěni křtem a můžeme být způsobilí vrátit se zpět do přítomnosti Boží. To je láska. Na oplátku nám dal přikázání, že máme milovat Jeho a své bratry a sestry jako sami sebe, a odpouštět jeden druhému do takové míry, jak chceme, aby bylo odpuštěno i nám. Toto je to, co v mormonismu znamená láska a co je skrytá motivace za naší láskou, kterou jeden k druhému chováme.

Mormoni věří, že jeden z nejefektivnějších a významnějších způsobů, jak mohou projevovat lásku druhým, je projevovat lásku službou tak, jako by to dělal Ježíš Kristus, kdyby byl zde. Služba je další podobou lásky a když neustále sloužíme druhým, pomáhá nám rozvíjet pravou lásku, což je čistá láska Kristova. Sloužit je někdy obtížné, ne vždy je k tomu vhodná příležitost a také to může být finančně náročné – služba je tudíž spojena s obětí.

Nakonec jen dodám, že mormoni si váží znalosti, kterou mají o věčné lásce, a ctí svůj smluvně stvrzený vztah s Bohem, což dodává jejich životu bohatý a symbolický význam a smysl v každém ohledu, jaký si jen dokážeme představit.

„Kéž o sebe navzájem pečujeme a pomáháme si v době potřeby. Nekritizujme a nesuďme, ale buďme tolerantní a vždy napodobujme Spasitelův příklad milující laskavosti. Kéž bychom si tímto způsobem navzájem ochotně sloužili. Kéž bychom se modlili o inspiraci, abychom poznali potřeby těch, kteří jsou kolem nás, a pak jděme a pomáhejme.“

– Thomas S. Monson, president Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů

 

Tento článek původně napsala Kathryn Skaggs a byl publikován na stránkách onfaith.co. Do češtiny jej přeložila Dáša Dynková.

(Visited 49 times, 1 visits today)