Velkou část života jsem uvažovala nad tím, zda nemařím plán, který se mnou Bůh má.

Trápila jsem se, zda dělám TA SPRÁVNÁ ROZHODNUTÍ, což je běžné dilema pro člověka, který se nachází ve stejné fázi života jako já, kdy se vynořují důležitá rozhodnutí. Jedno, které mě v poslední době často trápí, je, jakým směrem se mám dále ubírat v kariérním životě, ale před ním bylo, kam mám jít na vysokou školu, kde mám bydlet, jak mohu vykonávat povolání v Církvi atd. Uvažovala jsem, zda jsem vůbec schopná dosáhnout svého potenciálu. Jsme pokoušeni domnívat se, že Bůh má pro nás nějaký hlavní plán, se kterým nás porovnává, a pokud uděláme jen jeden krůček vedle, tak jsme promeškali šanci na věčné štěstí nebo přinejmenším budeme odsouzeni k tomu, abychom šli životem s pocitem, že je z nás Bůh neustále zklamaný.

Ale víte co? Když jsem tento postoj přezkoumala, zjistila jsem, že potřebuji lépe porozumět tomu, kdo Bůh je a co pojem „Jeho plán pro mě“ znamená.

Zjišťuji, že Bůh je mnohem méně božským diktátorem, který požaduje dokonalý soulad s předem určeným plánem pro jednotlivce, a že je mnohem více spolutvořitelem, který s námi tvoří takový život, který chceme žít. Zjišťuji, že Jeho plán pro mě se daleko méně podobá minovému poli s laserovými paprsky a mnohem více se podobá cestě k poznání sebe sama a Jeho.

Co Boží plán není: Mé představy o tom, jaký by život „měl“ být

V hlavě mám mnoho hlasů, které mi říkají, co bych „měla“ dělat. Říkají mi třeba: „Měla bys být vdaná. V randění bys už měla být lepší. Měla bys vědět, čím bys chtěla být, až dospěješ. Měla bys mít plán na 5 let dopředu, spořit si na důchod a mít dokonale, krok za krokem, naplánováno, jak dosáhneš vysněné kariéry, se kterou jsi měla začít již včera. A protože jsi nezačala, jsi neschopná.“

Hlas Boží překvapivě nesouhlasí.

Co Boží plán je: Cesta plná radostných objevů, která začíná právě tam, kde jste

Díky četné inspiraci mi Bůh neustále říká, že tato doba v mém životě je obdobím radostných objevů – chtěla bych zdůraznit slovo radostných. Když jsem si nedávno dělala starosti ohledně nalezení „dokonalé profese“, získala jsem tuto inspiraci: „Ariel, nezáleží mi na tom, co děláš proto, abys zaplatila účty. Bav se! Objevuj. Dělej to, co chceš dělat. Jen pokračuj v psaní a společně vykonáme velké věci.“

No, tak teda dobrá.

Když obdržím podobnou odpověď, tak ji zpochybňuji a říkám si, jestli to není jen nějaký test, aby viděl, jestli si zvolím to, co je správné a získám Jeho souhlas, nebo si zvolím to, co je špatné a zklamu Ho. Začnu se stresovat a zdráhám se jednat, protože se bojím, že udělám „špatnou“ věc. Odpověď, jako je tato, ale ve skutečnosti znamená postupovat kupředu s důvěrou, že když budu jednat v souladu se svými spravedlivými tužbami a radit se po cestě s Bohem, pak budu následovat Jeho plán, který pro mě má. Bůh rozumí tomu, kde se na cestě nacházím. Je trpělivý s pokrokem, který činím, a jakékoli upřímné úsilí je pro něj důležité. Pokud je spokojený s mým pokrokem při studiu, můžu být taky.

Co Boží plán není: Bůh mi vnucuje svoji vůli

Často bojuji se strachem, že pokud se zaváži, že udělám vše, co po mě Bůh požaduje, bude mě nutit, abych dělala věci, které dělat nechci.

Řekla jsem Bohu, že nechci jít na misii. Že nepůjdu. Že je to moc těžké a nedonutí mě. Kromě toho jsem měla plán, který zahrnoval dokončení studia a jednoho mladého muže, o kterém jsem si byla jistá, že bude součástí mé budoucnosti.

Jsem si jistá, že víte, jak budu pokračovat.

 

Co Boží plán je: Pozvání k uvedení do souladu mé vůle s tou Jeho a procvičování mu důvěřovat

Je zajímavé, že u těch nejjasnějších vnuknutí, které jsem kdy pocítila, jako například nabádání, že musím jít na misii, mi Bůh jasně dává najevo, že ať už se rozhodnu Ho uposlechnout, anebo nikoli, je to mé rozhodnutí. Zná ty nejhlubší touhy mého srdce a chce, abych se k Němu vrátila, a tak, když usiluji o Jeho vedení, mi ukazuje, jak mohu těchto tužeb dosáhnout. Vždy se mi snaží dát to, co opravdu a skutečně potřebuji. Ale úplně vždycky je to mé rozhodnutí.

Musela jsem se rozhodnout a naplňovala mě hrůza. Má budoucnost se zdála být jasně daná, ale s vyhlídkou, že pojedu na misii, se vše přes noc změnilo. Cítila jsem se více nejistě ohledně toho, co se stane s mými životními přáními, ale věděla jsem, že je to pozvání k tomu, abych si procvičila důvěřovat Bohu. Důvěřovat mu, že ví lépe jak já, co jsem chtěla a že tato cesta bude tou nejlepší možností, jak těchto přání dosáhnout. Rozhodla jsem se jít na misii.

A tak jsem se dostala až sem. Už je to několik let, co jsem se vrátila z misie. Poté, co jsme se vrátila domů, jsem dokončila vysokou školu, onen mladý muž si vzal někoho jiného a některá z mých přání se již splnila. Důvěra v Boha je něco, co trénuji každý den. Bez slepého následování přání svého srdce se neustále obracím k Bohu, snažím se Ho hledat a nemůžu jinak než přemýšlet o tom, zda přeci jen tohle všechno nebyl důvod pro to, abych využila onen čas mého života k tomu, abych Ho poznala a zjistila, jak se mnou pracuje.

Co Boží plán není: Je jen jedna dokonalá a pevně daná cesta, jak mohu žít „odpovídajícím způsobem“ se svými chybami, a správná rozhodnutí předurčená Bohem

Bůh neřídí každé rozhodnutí, které činíme. Boží vůle není, že učiníme nějaká přesně stanovená špatná rozhodnutí. Boží vůle je, že máme příležitost rozhodnout se sami za sebe.

„Pročež, Pán Bůh dal člověku, aby jednal sám za sebe. Pročež, člověk by nemohl jednati sám za sebe, ledaže by byl nutkán jedním nebo druhým.“  – 2. Nefi 2:16

Jeho vůle je nechat nám bezpečný prostor, abychom se učili z vlastních zkušeností, takže poučení mohou přejít z mysli do srdce. Bůh mě nenutí k tomu, abych dělala chyby, ale díky Usmíření Ježíše Krista je v Jeho plánu možnost chyby dělat.

Co Boží plán je: Ježíš Kristus je ta Cesta

Velmi často chceme znát „cestu“, po které máme v životě kráčet. No a víte co? Ježíš Kristus je ta Cesta – jediná cesta, jak se můžeme stát takovými, jako je náš Otec a vrátit se k Němu a žít s Ním.

„Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?
Dí jemu Ježíš: Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.“ – Jan 14:5–6

Následování Ježíše pomocí toho, že v Něj neustále uplatňujeme víru, činíme pokání, uzavíráme a dodržujeme smlouvy a obdržíme dar Ducha Svatého je onou cestou zpět k Otci. Dokud se těmito kroky řídím, následuji Jeho plán.

Nedávno jsem se cítila obzvláště znechucena domnělou neschopností dát do pořádku život a vyrovnat se se svým očekáváním. Na jednu stranu tabule, kterou mám doma, jsem napsala vše, co od sebe očekávám. Pak jsem přes celou tabuli udělala čáru a na druhou stanu, oproti každému mému tvrzení, jsem napsala, co si myslím, že by mi na to řekl Bůh.

Nakonec jsem došla k následujícímu: Plánem je, abych se učila. Plánem je, abych se měnila. A existuje spousta dobrých způsobů, jak to můžu dělat. Křtem jsem se zavázala, že se budu i nadále učit a obracet se ke Kristu. Být dokonalým není přikázání (a obdobně i jeho porušení, jakmile udělám chybu); přikázáním je neustále trénovat. Pokud se neustále obracím k Ježíši i poté, co jsem se od něj odvrátila, pokud jsem zavázaná k tomu, že se budu neustále učit, zkoušet a odpočívat, když je to potřeba, následuji plán, který pro mě má.

 

Boží plán

 

Tento článek byl původně publikován na lds.org/blog a napsala ho Ariel Szuch. Do češtiny ho přeložil Zdeněk Šindýlek.

(Visited 63 times, 1 visits today)