Zasvěcení chrámu Freiberg

Jeden z mých nejkrásnějších zážitků je, když jsme se s maminkou a s budoucím manželem jeli podívat na chrám ve Freibergu ještě před tím, než byl zasvěcen. Jsem za tuto zkušenost vděčná, protože jsem se mohla přesvědčit o tom, že i když chrám není zasvěcený Pánu, je to dům Boží a Duch Svatý v něm rozhodně přebývá.

Před tím, než začala prohlídka chrámu, jsme zhlédli video, které lidem, kteří nejsou členy církve, vysvětluje, jak důležité jsou pro nás chrámy. Jsou to domy Páně, do kterých chodíme, abychom se více naučili o plánu, který pro nás Nebeský Otec připravil, duchovně se posílili a uzavřeli smlouvy s Bohem. Smlouvy, které uzavíráme v chrámu, navazují na ty, které jsme uzavřeli při křtu. Slibujeme, že budeme dodržovat přikázání a že se budeme snažit žít dobrým životem. Tyto smlouvy nás pak posilují a ochraňují před nebezpečím. V NaS 109:22 se píše:

A my tě prosíme, Svatý Otče, aby služebníci tvoji mohli vyjíti z tohoto domu ozbrojeni mocí tvou a aby jméno tvé mohlo býti na nich a sláva tvá byla kolem nich a andělé tvoji o ně pečovali.“

Věřím, že andělé o nás pečují.

Nejdůležitější smlouva, kterou můžeme v chrámu uzavřít, je smlouva věčného manželství. Když jsme koukali na ono video před prohlídkou chrámu, zaujala mě slova staršího Hollanda, který řekl, že nebe bez jeho milované ženy a dětí by pro něj nebylo nebem. Jeho slova se mě velice dotkla a já si uvědomila, že to cítím stejně. (Teda až na to, že si ho nedokážu představit bez manžela) Když jsme potom procházeli chrámem, byla jsem šťastná, že mám po svém boku muže, který bude mým manželem na čas a na celou věčnost. Láska a vděčnost, které mě v tu chvíli naplnily, byly tak silné, že je ani slovy nedokáži vyjádřit. Vědomí toho, že budu moci mít věčnou rodinu, mi dodalo klid a odvahu. Ten pocit si pamatuji dodnes.

Jak se můžeme pro toto požehnání kvalifikovat?

K tomu, aby naše rodina mohla být věčná, je důležité, abychom se kvalifikovali pro požehnání chrámu. Je důležité, abychom dělali to, co nás vede kupředu… modlili se, četli písma, činili pokání…, a také je důležité být proaktivní. Jako členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů máme povinnost pomáhat lidem okolo nás, aby dosáhli stejného cíle, aby se dozvěděli o Plánu spasení a o tom, že jejich milující Nebeský Otec chce, aby se k němu jako rodina vrátili. V Církvi máme mnohá povolání, která nám pomáhají tuto milou povinnost splnit. President Eyring na poslední generální konferenci nabádal nositele kněžství, aby se nestarali jen o své blaho, ale i blaho těch, kteří jsou kolem nich. Věřím, že to stejné platí i pro sestry, a doufám, že budu mít příležitost pomoci nějaké rodině, aby mohla být věčná.

Pomoc druhým, ať již se jedná o domácí nebo navštěvující učení, misii či chrámovou práci, je něco, co nám do života přináší radost a uspokojení, avšak proroci nás učí:

 „Nejdůležitější Pánovou prací, kterou kdy vykonáte, bude práce mezi zdmi vašeho vlastního domova. Domácí učení, práce v biskupstvu i všechny další církevní povinnosti jsou důležité, ale nejdůležitější práce je mezi zdmi vašeho domova.“

Domov je místo, kde se mění životy… „Každé zásadní rozhodnutí má být založeno na tom, jak ovlivní rodinu z hlediska způsobilosti žít s Nebeským Otcem a Ježíšem Kristem.“

Manželství by pro nás mělo být prioritou

Nikdy nezapomenu na první generální konferenci na misii. Se společnicí jsme přišly do kaple těsně před koncem kněžského zasedání, protože jsme měly jít se staršími na večeři. Starší Duncan, který měl do konce misie jen pár týdnů, vyšel ze dveří a na otázku „jaké to bylo?“, skuhravě odpověděl: „řekli nám, že máme mít děti!“ Žádný misionář před koncem misie moc nemá rád proslovy o manželství a rodině… chápou, že je to další krok, ale je to pro ně něco nepředstavitelného a děsivého, ale jak říká president Eyring: „Žádný závazek v čase, nebo na věčnosti není tak důležitý jako manželství.“ Proto je důležité z něj po misii udělat prioritu.

Manželství by pro nás mělo být prioritou nejen předtím, než ho uzavřeme, ale hlavně také po svatbě! Účelem rodiny je, abychom pomohli dětem Nebeského Otce přijít na zemi. Což je něco, na co bychom měli pamatovat. Písma nás učí, že máme ctít otce svého i matku svou. Toto přikázání je přikázání s krásným příslibem. Když ho budeme dodržovat, bude se nám na zemi dobře dařit. President N. Eldon Tanner radil: „Rodiče, které byste měli ctít nad všechny ostatní, jsou rodiče vašich budoucích dětí. Tyto děti mají nárok na ty nejlepší rodiče – na čisté rodiče.“

K manželovi či manželce bychom se měli chovat tak, jak se k nám chová Nebeský Otec. Měli bychom je milovat a stejně tak bychom měli milovat i zbytek rodiny… i sourozence. Máme usilovat o zdokonalování nejen sebe, ale i našich nejbližších. Když budeme pracovat na tom, aby naše rodina mohla být věčná, Bůh nám slibuje mnohá požehnání. Požehnání časná, světská a hlavně věčná… Modlím se o to, abychom všichni mohli porozumět důležitosti věčných rodin.

 

Tento článek napsala Zuzka de Vries.